Články autora
Přijetím téhle jednoduché pravdy se často velmi ulevuje. Vidím to jako jeden ze základních léků na současné psychické stavy (nejen) našich dětí. Často je to první věc, kterou mladým klientům na sezení zmiňuji. A většinou v tu chvíli zahlídnu záblesk zaujetí, zvědavosti, zájmu, úlevy.
Cítit ke svému dítěti opakovaně vztek, odpor, nenávist a dostávat se opakovaně do stavů bezmoci je pro nás, mámy, které se tak snažíme být vědomé, respektující, laskavé a dost dobré, těžké a nesmírně bolestivé. Co s tím?
Dokážeme se zastavit ve shonu a mezi odškrtáváním úkolů a jen se podívat našim dětem do očí, přestat přemýšlet o správné odpovědi, rychlém řešení, rychlé úlevě od emocí, začít vnímat svoje vlastní pocity, co se v děje v nás, rodičích, a jen jim otevřít a nabídnout své srdce?
V poslední době mi do terapie přicházejí opět mladiství 14-18 let. Samy si už u rodičů vyžadují návštěvu u někoho, s kým by si mohli popovídat. To je určitě moc dobře. Práce s nimi mě nesmírně baví a je velice obohacující. Jdou procesem tak lehce jakoby to byla jejich absolutní přirozenost (prostě už se narodily s jistou dávku vědomí). A upřímně –...
Linda Malenovská