10 kroků k bezpodmínečné lásce

„Základní lekce, kterou se všichni musíme naučit je bezpodmínečná láska, která zahrnuje nejen ostatní, ale také nás.“  – Elizabeth Kubler-Ross

Všichni víme, že děti potřebují bezpodmínečnou lásku, aby prospívaly. Ale kolik z nás se cítí schopnými ji dávat? Jednoduše nemůžeme dávat něco, co nemáme uvnitř. Láska k vašemu dítěti začíná láskou k sobě.

Pokud jste neměli perfektní dětství, pokud jste víc zlostní, než soucitní, měli byste se vzdát snahy být dobrým rodičem? Ne. Výzkumy ukazují, že vždycky můžeme uvnitř růst, abychom začali více milovat sami sebe a ostatní. Ta nejrychlejší cesta k rozšíření našeho srdce je ve skutečnosti rodičovství, protože naše láska k dítěti nás motivuje růst (obětujete se a tvrdě pracujete spíše pro vaše dítě, než pro vaše vlastní blaho, že?).

Je to práce, ale ta dobrá zpráva je, že jak roste naše srdce, nejsme jen lepšími rodiči. Jsme šťastnější lidé.

Léčit svou schopnost milovat vyžaduje každodenní pozornost a závazek, ale je to dost dobře možné. Berte to jako hru na piano. Ze začátku jsou etudy dřina. Ale za rok můžete hrát sonátu.

Jak na to:

1. Odpusťte si, že nejste perfektní. Bezpodmínečná láska znamená odložit ten seznam způsobů, jak musíte být jiní, abyste byli dost dobří ve vašich vlastních očí. Dokonalost je to nejnižší měřítko, jaké kdo může mít. Neusilujeme o dokonalost. Usilujeme o lásku! Vaše dítě potřebuje vaši plnou pozornost a ocenění, ne dokonalost. Někdy uděláte chyby. Pokud dokážete sami sobě odpustit, najdete způsob, jak urovnat ty drobné roztržky se svým dítětem, které posílí váš vztah a pružnost vašeho dítěte. Začněte tím, že změníte způsob, jakým mluvíte sami se sebou. Pokaždé, když si všimnete sebekritiky, připomeňte si, že vaším cílem není dokonalost. Vaším cílem je láska k sobě a k ostatním.
2. Bezpodmínečná láska je jako sval. Potřebuje každodenní cvičení. Soucit je ta těžká činka v životě. Vy víte, že vypracování takového svalu vyžaduje každodenní procvičování. Proč by vaše srdce mělo být výjimkou? Dejte si závazek, že se budete k sobě a k ostatním chovat se soucitem. Pokaždé, když si všimnete, že se vkrádá tvrdost k sobě, k vašemu dítěti, ke komukoli jinému, zastavte se a najděte něco, co na tom člověku máte rádi. Žádné výjimky. Pokud byste dokázali zvolit soucit v každé interakci s každým, včetně sebe, byli byste osvíceni do konce tohoto měsíce.
3. Chcete se ráno probouzet s nadšením, co vám nový den přinese? Zavažte se k radikální sebepéči. Všichni víme, že když dokážeme zůstat napojeni na naší fontánu vnitřního blaha, zaplavuje to i naše děti a my jsme trpělivější, milující a radostní rodiče. Abychom mohly bezpodmínečně milovat naše děti, potřebujeme udržovat naše džbány plné, abychom nejeli naprázdno. A přeci, většina z nás žijeme v neustálém stresu, který nás vyčerpává. Co když se zavážete, že se budete o sebe starat a zůstanete vyrovnaní. Za prvé proto, že život je krátký a vy si ho zasloužíte. Za druhé, abyste mohli být těmi mírumilovnými, trpělivými, podporujícími rodiči, které si vaše dítě zaslouží. Byl by to radikální krok? Čí život to ale je? A konečně, kdo bude během něj zodpovědný za to, jak jste se cítili – a chovali?
4. Odpusťte rodičům, že byli jen lidi. Když vám dítě mačká knoflíky, divíte se někdy, kdy se tyhle knoflíky zabudovaly do vaší psychiky? Správně – během vašeho vlastního dětství. Jestliže chcete osvobodit své srdce, musíte vyléčit vaše staré rány. Možná jste uvěřili, že jste příliš nároční, příliš vzteklí, příliš sobečtí, příliš líní, příliš bezohlední…příliš dětinští? Naše rodiče, jakkoli to mysleli dobře, byli výsledkem jejich doby a většina z nás si neodnesla, že jsme zcela milováni i v naší nedokonalosti. Je čas nechat to odejít. Dovolit, aby vaše původní rodina a dětství určovalo váš stupeň štěstí je jako nechat číšníka jíst vaši večeři.
5. Uzdravte svoje srdce, uzdravte váš život. Jediná cesta ven vede skrz. Je mi líto, ale znamená to prodýchat se skrz ty nedokončené záležitosti. Najděte si hodinku pro sebe. Zapalte svíčku a v klidu se posaďte. Oslovte to dítě uvnitř vás, které se ještě stále cítí nemilované a prociťte si jeho bolest. Dýchejte. Ujistěte to dítě, že je naprosto celé hodné lásky a milované. Buďte stateční. Jakmile se konečně jednou dostanete skrz tu bolest, které jste se vyhýbali, už se nebudete muset držet žádného hněvu. Může se objevit – jste pořád člověk! – ale budete schopni si to uvědomit a pustit to – namísto toho, že byste z něj reagovali. Proto když odpustíme druhým, léčíme sami sebe. Není to o nich. Je to o tom vědomě cítit bolest – přijímat jí místo bojovat proti ní – abychom se nemuseli držet hněvu jako naší obrany.
6. Přijměte vaše dítě bezpodmínečně. Bezpodmínečná láska není jen to, co cítíme. Je to to, co cítí objekt naší lásky: láska bez přidaných podmínek. To znamená, že naše dítě nemusí být nebo cokoliv určitého dělat, aby si zasloužilo naši lásku. Milujeme ho přesně takového, jaký je. Vysoký požadavek, když většina z nás má nějaký malý seznam toho, co bychom na našem dítěti chtěli změnit. Trik je v tom, vidět věci z pohledu dítěte. Najednou je zlobení pochopitelné, odpustitelné.  Náročné charakterové rysy vzbuzují něžnost. Soucit přichází snadno. Bloky k lásce se rozpustí a naše láska se stane bezpodmínečnou.
7. Zavažte se vychovávat z lásky, ne z hněvu. Je lehké milovat bezpodmínečně, když jsou naše děti rozkošné a my se cítíme dobře. Ale kolik z nás zůstává milujícími ke svému dítěti, když stanovujeme hranice v chování? Kolik z nás odolá pokušení nevyjet na své dítě, když se cítíme právem naštvaní? Kolik z nás umí milovat své dítě během jeho záchvatů? Poučný moment přichází vždy, když jsou obě strany vnímavé a pozitivní. Hněv a tresty nejsou nikdy založené na lásce. Možná teď přichází čas na změnu a zavázat se vychovávat z lásky, ne z hněvu. Všimněte si, že jsem neříkala, že to bude snadné. Ale pokaždé, když zvládnete svůj hněv místo vylévání si ho na dítě, to půjde lépe. Během několika měsíců si uvědomíte, že už neztrácíte nervy. A že váš vztah s dítětem se v důsledku toho úplně transformoval.
8. Hlavu vzhůru, buďte tady. Udělali jste chyby jako rodiče? Vítejte v klubu. Neexistují chyby, jestliže jich využijete, aby vás vedli k lepšímu způsobu v budoucnu. Nemusíte mít všechny odpovědi. Nemusíte měnit své dítě ani situaci. Vše, co musíte udělat, je zůstat přítomní a zvolit lásku místo strachu. Vaše dítě ani nepotřebuje ten červený hrneček nebo cokoli jinému, kvůli čemu pláče. Potřebuje vaše milující přijetí sebe samého i se všemi jeho zamotanými pocity. Jeho zklamání, zuřivost a smutek? Jsou všechny v pořádku, součástí bohatého emocionálního života, a všechny pominou, jestliže je přijmete a přijmete i dítě. Prostě ho jen milujte skrz to všechno.
9. Zvolte „cestu vzhůru.“ Vy víte, která je ta „nahoru“. Když se cítíte opravdu dobře, nic vás nevyvede z míry. Reagujete na slabůstky dítěte s trpělivostí, pochopením a smyslem pro humor. A také víte, co je ta „cesta dolů.“ Je to tehdy, když jste vystresovaní, vyčerpaní, odmítaví. Když trváte na tom, aby bylo po vašem nebo dokazujete, že jste měli pravdu. Když se chytnete do emocí „útěk nebo boj“ a vaše dítě vypadá jako nepřítel. Nikdo nejde stále „cestou vzhůru.“ Ale je tu způsob, jak žít, který vám pomůže zůstat na ní čím dál víc.
10. Cvičení dělá mistra. Léčit schopnost milovat bezpodmínečně vyžaduje každodenní cvičení. Nic se pro vás nemusí změnit, abyste se milovali přesně takoví, jací jste. Nic takového jako perfektní rodič neexistuje. Ale je naprosto možné být každým dnem lepší rodič. Vždyť máte živoucí učitele a lekce po 24 hodin a 7 dní v týdnu. Využijte chyby k vašemu prospěchu. Neexistují chyby, pokud se z nich poučíte. Jsou to životní lekce během rodičovského studia. Proto tomu duchovní mistři říkají „Zkouška.“ Nejdřív se to zdá nemožné. Ale je to jako hra na piano. Na začátku je stupnice výzva, ale když cvičíte, za rok zahrajete sonátu. Jen stále zkoušejte, vnášejte vědomí to každé interakce, najděte ten moment svobody mezi stimulem (chování vašeho dítěte) a vaší vlastní reakcí. Všímejte si, co nám dává volbu příště. Zázrak toho, že děláte jen krok za druhým, správným směrem, je že jednou se podíváte kolem sebe a celý obraz je jiný. Užijte si tu jízdu.

Opakujte denně. Sledujte, jak se váš život proměňuje.

Tento článek přeložila Linda Malenovská. Napsala Dr. Laura Markham of AhaParenting.com, autorka knihy Peaceful Parent, Happy Kids: How To Stop Yelling and Start Connecting.