Jak druhým vysvětlit odlišný styl výchovy?

Doktorko Lauro, jak mám vysvětlit tento styl výchovy ostatním rodičům, kteří si myslí, že své dítě rozmazluji? Všichni používají posílání do kouta a další tresty.“ — Rebecca

Ve výchově je v sázce mnoho. Když se rozhodnete dělat věci jinak, velmi snadno se začnete cítit v obraně, zvlášť tehdy, když ostatní o našich výchovných metodách pochybují. Konec konců, když vysvětlíte, že váš způsob vychovává emocionálně zdravé dítě a ten druhý rodič vychovává své dítě jinak, co to o nich říká? Konflikt je nevyhnutelný.

V tomto sporu ale není vítěze. Důkaz jakéhokoli výchovného přístupu bude „v pudinku“ a pudink, než se uvaří, tak to trvá (pozn. překl. jde o anglické přísloví doslova „důkaz pudinku je v jeho jezení“) J Když tedy cizí 3leté dítě naskočí, než napočítají do tří, zatímco to vaše s vámi polemizuje a kňourá, je těžké váš přístup ospravedlnit. Jistě, můžete namítnout, že z vašeho dítěte vyroste více sebe-vědomý puberťák, ale kde máte důkaz?

Co horšího, nedokonalost dítěte často přiživuje naše vlastní strachy. Opravdu ho učíme, jak se chovat, když ho nepotrestáme? Co když, probůh, dokonce naše dítě rozmazlujeme?!

Pravdou je, že malé děti, které se naučili být poslušné, se SKUTEČNĚ rodičovským příkazům podvolí rychleji. Když je lidem vyhrožováno silou, většinou se podvolí, že? A dokonce i posílání do kouta (do svého pokoje) je hrozba silou, protože pokud dítě neodejde, musíte použít sílu, abyste je tam dostali a to je jeden z problémů s tresty – musíme použití síly neustále stupňovat. Dalším problémem s tresty je, že děti možná „udělají to, co se má“, aby se vyhnuly nepříjemným důsledkům, ale „nedělají to, co se má“ proto, že jsou vnitřně motivovány. Výzkum ukazuje, že tresty ve skutečnosti ohrožují rozvoj morálky*.“

Čtyřicetiletý výzkum** jasně dokládá následující: děti zcela jistě potřebují vedení a hranice, ale lépe je vezmou „za své“, když je stanovíme s empatií a pomůžeme jim zpracovat jejich emoce. Jakmile se dítě naučí emoce zvládat, umí zvládat i své chování. A protože souhlasí s naším vedením, CHTĚJÍ nás následovat. Tímto způsobem děti rozvíjejí sebedisciplínu. Naproti tomu, autoritářský přístup vychovává děti, které mají větší sklon k hněvu, rebelii, depresi, úzkosti a tlaku vrstevníků. Shovívavý (permisivní) přístup vychovává děti úzkostné, nešťastné, nejisté a sebestředné – to, co většinou lidé myslí termínem „rozmazlené.“

Co tedy můžete říct těm lidičkám, kteří to myslí dobře a kteří se domnívají, že své dítě rozmazlujete? Jednoduchá odpověď zní: Nikdy si nestěžujte, nikdy nevysvětlujte. Jen se na druhého usmějte a přikývněte. Ve své mysli ujistěte sami sebe, že jste si udělali svůj vlastní průzkum, že následujete vaše vnitřní vedení a že vaše dítě bude v pořádku.

Co když ale cítíte potřebu vysvětlovat, například vaší tchýni nebo vaší nejlepší přítelkyni?

1. Nejdříve se na druhého napojte. Poukažte na to, že oba vaše děti milujete a děláte to nejlepší, co umíte (nebo v případě tchýně můžete říct, že odvedla tak dobrou práci, že jste se zamilovala do výsledku).
2. Upozorněte na to, že poslední výzkumy mozku nás učí novým poznatkům o vývoji dětí. Stejně jako bychom nyní například nestavěli letadla tak, jak se stavěli před 30ti lety, díky těmto novým informacím, „budujeme lepší mozky“ a lepší lidské bytosti.
3. Vysvětlete, že tímto přístupem podporujete emoční inteligenci, protože jakmile dítě umí zvládat své emoce, umí zvládat své chování. To samozřejmě znamená, že stanovujete hranice pro chování, ale ne pro emoce.

To je opravdu vše, co potřebujete říct. Usmějte se a řekněte, že víte, že oběma dětem se dostává spousta lásky a že na tom budou dobře. Když na vás budou tlačit, řekněte jim, že si s nimi v tomto experimentu rádi vyměníte názory, až budou vaše a jejich děti v pubertě. Protože vy se na jejich -náctileté roky těšíte. Vždyť děti vychovávané pomocí empaticky stanovených hranic jsou sebedisciplinovaní, ohleduplní, šťastní puberťáci. Důkaz je, jak se říká, „v pudinku“.

*Hledáte výzkum podporující moje tvrzení, že trest ohrožuje rozvoj morálky? Mnoho vědeckých studií je popsáno s citacemi v knize Alfieho Kohna Bezpodmínečné rodičovství (Unconditional Parenting)

**Hledáte výzkum ohledně empatie s hranicemi versus autoritářská a shovívavá výchova? Zde je odkaz (zatím jen v angličtině): https://www.ahaparenting.com/BlogRetrieve.aspx?PostID=469762&A=SearchResult&SearchID=9646420&ObjectID=469762&ObjectType=55

Tento článek přeložila Linda Malenovská. Napsala Dr. Laura Markham of AhaParenting.com, autorka knihy Peaceful Parent, Happy Kids: How To Stop Yelling and Start Connecting.