Nejdůležitější věc v rodičovství

Pro ty, kdo to ještě ode mě neslyšeli… Tohle je prostě jedna z nejdůležitějších zásad v rodičovství. Co je ta jediná skutečná věc, která zajistí, že se s dítětem dohodneme, že nás vezme na vědomí, že bude dělat to, co po něm chceme a možná i rádo, že se i v pubertě na nás obrátí, když provede nějakou blbinu, že za náma přijde, když mu není dobře?

Důvěrný blízký vztah

Bez něj můžete zapomenout na všechny dobré výchovné rady, knihy, poučky, doporučení psychologů, výchovných poradků, terapeutů… 

Můžete zapomenout na kázání i v té nejlepší víře, že „přece musí vědět, jak se chovat a co je dobře a špatně.“ Víte, kam s tím můžete tak akorát jít… :-))) 

Můžete dítěti kázat 24//7, můžete se vztekat, že máte dítě „takové a makové“, můžete si stěžovat, že dnešní děti nemají hranice, jsou líné, demotivované, ničeho si neváží, nevděčné, přecitlivělé, přilepené na sítích…

Můžete je cepovat, úkolovat, zapisovat na 100+1 kroužek, aby měli dělali něco „smysluplného“, řádně vychovávat, směrovat je na dobrou školu s oborem, ve kterém si vydělají peníze (který jim nic neříká, protože je třeba baví vařit a péct – zkušenost z terapie), … 

Nic z toho nebudou ochotny slyšet, ani se tím řídit, když nebudou cítit, 

• že jste na jejich straně že jste s nimi propojeni na úrovni srdce, emočně – tzn. že máte prostor pro jejich emoce 
• že máte pochopení pro jejich názory a jste ochotni jim naslouchat a brát je vážně 
• že při nich stojíte před ostatními lidmi (to neznamená souhlas s jejich chováním, tzn. dát jim najevo, že jste tady pro ně a milujete je, i když udělaly chybu) 
• že nebudete jejich pocity shazovat, zlehčovat ani nafukovat

Důvěrný blízký vztah je alfa omega vzájemné komunikace a soužití dvou lidských bytostí.

Snadněji vyhovíte kamarádce, se kterou jste si blíž než někomu, koho vidíte jednou za čas a nemáte k němu blízko.

Na seminářích se ptám, co si účastníci představují pod pojmem blízký vztah – jsou to slova jako důvěra, přijetí, pochopení, bezpečí, otevřenost, jistota.

Budování blízkého důvěrného vztahu chce čas a každodenní práci.

Zvlášť tehdy, když cítíte mezi vámi a dítětem odstup. 

Když vstupuje do puberty a přirozeně se oddaluje. 

To ale neznamená, že s tím musíte ztratit základní napojení – pocit, že jste pořád někde tady v jeho světe jako pojistka, záchranná síť, kdyby ji potřebovalo.

Vy, kteří máte děti menší, pečujte o vztah s dítětem co nejvíce před tím, než dítě vstoupí do puberty – je to vklad, který se vám mnohokrát vrátí. Protože v pubertě je pak dobrý vztah s dítětem jediný způsob, který vám jako rodiči zbyde, kterým můžete něco ovlivnit.