Na základní škole se party často mění. Některé děti mají své nejlepší kamarády, jiným se o přátelství může jen zdát. Některé děti nacházejí snadno celé skupiny kamarádů, jiné se marně snaží zapadnout nebo najít další děti se stejnými zájmy.
1. Naslouchejte, když řeší své vztahy s ostatními. Takové problémy řeší každé dítě.
Když mu jen řeknete, co má dělat, naznačujete, že není schopné vyřešit problém samo a nepomáháte mu se ze situace poučit. Místo návrhu řešení mu pomozte ujasnit si pocity a hledat řešení.
2. V jeho sporech s kamarády nikomu nestraňte.
Vyslechněte si věc z jeho pohledu a vciťte se do jeho pocitů, ale odolejte nutkání obviňovat druhé dítě. Když máte podezření, že jednání vašeho dítěte nebylo fér, zkuste společně popřemýšlet o tom, jak asi vidí situaci to druhé dítě. Ale dávejte si pozor, abyste své dítě nevinili.
„Zajímalo by mě, co se asi Angeline honilo hlavou, když řekla takové ošklivé věci…říkám si, zda jí nebylo třeba líto, že jste ty a Jing Lin nevstoupili do jejího klubu.“
3. Pomozte mu naučit se, jak vyjádřit co potřebuje, aniž by útočilo na ostatní.
To je těžké pro nás pro všechny, takže děti potřebují o to více naše vedení a trénink. Když vaše dcera křičí na svoji kamarádku „Ty jsi tak panovačná!“, můžete říci
„Vypadá to, že jsi na Isadoru fakt hodně naštvaná, co jí zkusit říct co chceš místo toho, co si o ní myslíš?“
4. Učte dítě stát si za svým.
Tuto schopnost potřebuje každé dítě. Některé ji ale potřebuje více nacvičit než jiné.
„Vypadá to, že chceš říct Joshovi, že bys s ním rád zápasil, ale že potřebujete nějaká pravidla, třeba že STOP znamená STOP? Může být těžké to kamarádovi říct. Pojďme si to zkusit společně, aby ses cítil jistější.“
5. Vyvarujte se popírání pocitů dítěte ohledně jiné osoby
Místo toho pomáhejte s jejich vyjasněním. Například místo toho, abyste řekli: „Nemyslím si, že tě Kiesha chtěla urazit a samozřejmě ji nemůžeš vyloučit z účasti na své oslavě!“ Zkuste se vcítit.
„Vypadá to, že když to Kiesha řekla před všemi ostatními dětmi, cítila ses trapně a moc tě to zranilo. Dokonce tak moc, že jí ani nechceš na své oslavě.“
S tímto druhem podpory je pravděpodobné, že dítě lépe překoná své ublížení a vztek a lépe se pak o věci dokáže rozhodnou.6. Zvykněte si přiznávat a uvědomovat si pocity místo jejich potlačování.
Často je pro nás rodiče tak těžké vidět, jak se naše dítě trápí, že se rozzlobíme na jeho kamaráda. Řekneme třeba : „On není pro tebe dobrý kamarád, nech ho být a najdi si jiného!“
To ale našemu dítěti vůbec nepomůže.
Když místo toho naopak ovládnete své podráždění a napojíte se na pocity dítěte, umožníte mu prožít je naplno. To může znamenat, že v danou chvíli bude dítě ještě více smutné, ale v momentě, kdy dostane šanci procítit a prožít své emoce, začnou se postupně rozplývat.
Až se bude cítit lépe, dokáže se se svým problémem lépe vypořádat a rozhodnout se.
Tento článek přeložila Daniela Fremunntová. Napsala Dr. Laura Markham of www.AhaParenting.com, autorka knihy Peaceful Parent, Happy Kids: How To Stop Yelling and Start Connecting.
Original article Social Intelligence for elementary schoolers