5 způsobů, jak při výchově dětí pečovat o své emoce

„To, co začínám pociťovat není jen vztek vyvolaný danou situací, ale staré pocity, které si nesu z minulosti. A tyto pocity nemají s mým dítětem nebo se situací nic společného. Vyvstaly tady pro mě, abych je prozkoumala. Jsou mou součástí, ale nepatří do vztahu s mým dítětem. Mají co dělat se mnou a osobou, která mě vychovala.“                              Laura Davis & Janis Keyser

Život je plný emocí, které nemáme čas v daném momentě zpracovat. A rodičovství je ta nejtěžší práce na světě. Děti nám neustále připomínají ta místa, která potřebují uzdravit. Není tedy překvapením, že se někdy prostě jen potřebujeme pořádně vyplakat.

Ale kdo na to má čas? Většinou ty pocity zatlačíme zpět a věnujeme se další položce na seznamu.

Když s dětmi ztratíme nervy, je to většinou proto, že s sebou vláčíme plný pytel emocí, na jejichž zpracování jsme si nedopřáli čas. Někdy se ve skutečnosti zlobíme na svého šéfa, na partnera, na nás samotné. Možná v sobě nosíme staré rány, které jsou vyvolány chováním našeho dítěte. Nebo prostě jen spěcháme a naše úzkost živí hněv vůči dítěti.

Je patřičné rozčílit se na naše dítě? Pokud jste lidská bytost, je to nevyhnutelné. Hněv, stejně jako blikající kontrolka na palubní desce, je signálem, že s vaším motorem je potřeba něco udělat, aby se nepřehřál. Jenže reakce „útok nebo útěk“ dělá z vašeho dítěte nepřítele a vaše dítě nikdy nepřítelem není. Jakékoli vedení vašeho dítěte bude efektivnější, když vyjde z místa lásky. Pokud se zlobíte, dítě nebude moci vaši lásku pocítit.

Většina věcí, která vás na vašem dítěti rozčiluje, by vás nevyprovokovala k přehnané reakci, pokud byste už před tím nebyli unaveni, kdybyste nespěchali, nebáli byste se, že z vašeho dítěte vyroste nevděčný spratek nebo kdybyste si nedělali starosti, zda jste dost dobrý rodič.

Abychom se vyhnuli vybíjení našeho vlastního hněvu, úzkosti a dalších emocí na našem dítěti, potřebujeme vzít zodpovědnost za naše pocity a začít je zpracovávat tak, jak přicházejí.

Jak to udělat?

1. Všímejte si své nálady v průběhu dne.

Péčí o vlastní pohodu předejdeme většině dramat. Zbystřete, jakmile se vaše mysl dostane do zajetí negativních myšlenek a roztočí klesající spirálu. Než se nadějete, začnete sbírat důkazy, jak ta druhá osoba je špatná („Kdo si myslí, že je?“). Pak už se bouři nevyhnete. Místo toho udržujte pozitivní přístup: „Chováte se jako dítě, protože JE dítě…Nenech se vytočit maličkostmi.“ Většinou není důvod, proč byste neměli být v dobré náladě. Pokud tomu tak není, zastavte se a zjistěte, co potřebujete, abyste obnovili pocit pohody.

2. Přestaňte se stresovat.

Stres je příčinou 80% výbuchů. I když se děje něco jiného, stres je příčinou vybuchnutí. A přece, stres je z části volbou. Pokud chcete opravdu snížit stres ve svém životě, je to možné. Neplánujte si toho tolik. Nesnažte se pracovat na počítači nebo vyřizovat telefonní hovory, pokud je vaše dítě přítomné. Na každou schůzku odcházejte s časovou rezervou. Neberte děti na pochůzky, které nedokáží zvládnout. Stojí ta další pochůzka za rodinný záchvat?

3. Pečujte o sebe.

Udělejte si seznam způsobů, jak o sebe pečovat během času, kdy jste s rodinou. Dopřejte si šálek čaje. Pusťte si hudbu a tančete s dětmi. Podívejte se z okna a opravdu se zadívejte na stromy a nebe. Během vaření, umývání nádobí nebo utírání špinavého obličeje se zhluboka nadechněte a buďte v tom momentě naprosto přítomní. A hlavně k sobě vždy mluvte jako k někomu blízkému, kdo si zaslouží neustálé povzbuzení. Jak říká Anne Lammot: „Sebeláska tvoří 80% řešení…víc než jakákoli slova nám pomáhá prožít den tak, jako byste ho prožili s vaším nejbližším mentálně postiženým příbuzným, s velkou dávkou humoru a spoustou malých radostí.“ Buďte takovým rodičem pro sebe. Zasloužíte si to!

4. Když cítíte hněv, řešte jeho zdroj.

Nemůžete dát padáka šéfovi nebo nechat vašeho čtyřleťáka v obchodě? Dobře, nemůžete změnit druhého, ale často můžete změnit podmínky. Udělejte si plán, jak předejít opakování scénáře, který vás vytočil. A ještě lépe, pokud budete dodržovat kroky 1, 2 a 3 výše, tím lépe spíše budete schopni řešit situace s empatií. Když změníte to, co do situace vnášíte, vždy se změní i druhý člověk.

5. Léčení – vaše priorita

Odolejte pokušení jednat, když jste rozčilení. Místo toho si v tu chvíli pošlete lásku: „Dýchej. Je to jen smutek. Klidně plač. Za chvíli ti bude lépe.“ Prosté dýchání a přijetí smutku nebo zranění je nejlepším způsobem, jak tyto pocity nechat odplavit a vyprchat. Jinak je často odeženeme tím, že reagujeme hněvem. Neignorujte vaše vlastní rozčilení. Vyhraďte si později čas na vypsání pocitů do deníku nebo si promluvte s důvěrným přítele, který nebude mít potřebu váš problém vyřešit, ale jen vás se soucitem vyslechne, abyste se cítili vyslyšeni a mohli věc sami vyřešit. Nebo vyhledejte terapeuta. Když neřešíme vlastní bolest, vždy ji přenášíme na druhé.

Když jste byli dětmi, zasloužili jste si být milováni a přijati, cele i se všemi nevhodnými pocity a touhami. Zasloužíte si nekonečnou něžnost. Stále si ji zasloužíte.

Proč ji nezačít dávat sami sobě právě teď?

Tento článek přeložila Linda Malenovská. Napsala Dr. Laura Markham of AhaParenting.com, autorka knihy Peaceful Parent, Happy Kids: How To Stop Yelling and Start Connecting.

Original article 5 Ways To Take Care of Yourself Emotionally While Raising Your Child