Když si máma vyhrne rukávy a pustí se do vnitřní práce, protože chce pomoct dítěti (a sobě) a po jednom sezení je dítě jak vyměněné (a máma taky). 🙂
Ahoj Linduško, Matýsek mě nechal odjet na týdenní seminář. Je to neuvěřitelný zázrak, je tak chápavý. Není v tom ten zvířecí strach. Už ho to neovládá. Přestože se mu stýskalo, jen zamával před domem a nechal mě na několik dní odjet. No, prostě úžasné. I já se cítím silnějšía ve své energii. Jinak ve škole úplně v pohodě. Máme mávací rituál, to nám zůstalo, ale nemá strach z odpoutání. Míša
Je to naprosto logické.
Dítě prožívá nějaký problém – za ním jsou vždy potlačené silné emoce a potřebuje je pomoct skutečně prožít.
To, že emočně silně reaguje, ještě neznamená, že si sahá na tu klíčovou hlubší emoci pod tím vším – a my mu s tím většinou nedokážeme pomoct, protože nás to děsí úplně stejně, pokud nemáme vyřešený NÁŠ STRACH kolem dané situace.
Naše děti do 7/8let žijí v naší energii. Tzn. že vstřebávají všechny naše názory, emoce, naše dary a schopnosti a také to, co potlačujeme nebo čím se nechceme zabývat, protože to bolí nebo kdysi bolelo (neuzavřené emoční vzpomínky).
Pokud se na to všechno podíváme my sami uvnitř, už jen to přijetí a otevření způsobí, že pustíme ten přetlak, které naše děti cítí a ony se mohou konečně uvolnit.
A co teprve, když se jasně ukáže (někdy i na vícero úrovních), že problém našeho dítěte souvisel s naším nevyřešeným problémem, často rodovým.
Naše děti nám ukazují, co potřebujeme v sobě osvobodit. Jsou prostě boží!
My jsme boží v tom, že máme nástroje a možnost v naší době to teď měnit.
Upřímně tohle bylo rychlé i na mě, ale někdy to delší dobu v nás zraje a pak se to jen na sezení doťukne.
Kdo s dětmi řešíte nějaký problém, seberte odvahu a rozhodněte se. Nevzdávejte to.
Vím, že to je někdy hodně náročné a musíme sebrat poslední zbytky energie ke změně.
Stojí to za to.
Já už to zažila tolikrát. U sebe s mými dětmi i s klienty.
Měníme a osvobozujeme sebe, naše rodiny, rody a svět.