Rozvod: jak ochránit vaše dítě

Procházíte-li právě rozvodem, zřejmě si děláte si starosti o své dítě nebo děti. Povzbudivé pro vás mohou být poznatky výzkumu, které ukazují, že děti se dokáží s rozvodem vyrovnat a mohou jím projít v pořádku.

Bohužel to ale někdy dopadne jinak. Spousta dětí, jejichž rodiče se rozhodnou rozvést, utrpí emocionální rány, která se táhnou jejich životem.

Statisticky řečeno, studie ukazují, že děti z rozvedených rodin (pozn. překl. Berte v úvahu, že jde o americké prostředí):

• Mají horší školní výsledky a méně často absolvují vysokou školu, z části proto, že ji samotný rodič není schopen zaplatit.
• O 25% vyšší risk nesprávného užití léků před 14. rokem (ve smyslu vlastního naordinování nebo nedostatečného dohledu dospělého).
• 2x větší pravděpodobnost vlastního rozvodu v dospělosti.

Jestliže si rodiče najdou nové partnery, existuje tu 40x větší pravděpodobnost sexuálního nebo fyzického zneužití těchto dětí, než těch, které žijí s biologickým rodičem.* (citace studie níže)

Dobrá zpráva je, že víme, jak se těmto důsledkům vyhnout. Víme o rizikových faktorech, které zanechávají děti vyděšené. Špatná zpráva je, že vyhnout se těmto rizikům vyžaduje enormní vyzrálost obou rodičů.

Největší rizikové faktory pro děti rozvedených rodičů jsou:

• Zhoršení ekonomické situace dítěte.
• Když jeden z rodičů dítě opustí nebo s ním neudržuje blízký kontakt.
• Když se rodiče nadále hádají.
• Když se jeden nebo oba rodiče „zhroutí“ a přestanou být zodpovědnými rodiči.
• Když nový nevlastní rodič je hrubý, odmítající nebo arogantní.

Jak můžete ochránit vaše dítě?

Ze všeho nejdříve se znovu s partnerem ujistěte, že emocionální zdraví dítěte je vaše společná priorita.

Možná nejste rodiče v manželství, ale vždy budete rodiče svého dítěte. Neustále si to uvědomujte pokaždé, když se rozčílíte na svého bývalého partnera. Stále v tom utvrzujte vašeho partnera a buďte vzorem vyzrálosti při všech vašich interakcích.

Vyhněte se hádkám s bývalým partnerem i během rozvodového procesu.

Bude to vyžadovat velkou vyzrálost, ale uvědomte si, že to je v nejlepším zájmu vašeho dítěte. Pokud je to nutné, vyhledejte spolu terapeuta.

Během rozvodu buďte vzorem zralosti pro vaše děti.

Snažte se například vyhnout hádkám, které přispívají k ještě většímu nepřátelství ve vztahu a místo toho využijte mediaci (pozn. překl. Mediace z lat. mediare = „být uprostřed“, česky zprostředkování, je způsob pokojného řešení sporů a konfliktů, jehož cílem je dohoda.).

Snažte se rychle vyřešit finanční stránku a pokračujte dál.

Pamatujte, že je v nejlepším zájmu dítěte, když oba rodiče zůstanou součástí jeho života.

Možná to bude znamenat střídavou péči nebo že bude dítě žít s jedním rodičem a s druhým se bude velmi často stýkat. Dramaticky tím zvýšíte šanci, že dítě vyroste emocionálně nenarušené. Jen si neustále říkejte, že děti potřebují oba rodiče. Byli byste skvělým svobodným rodičem? To není podstatné. Dítěti škodí pocit, že ho druhý rodič opustil. A to se stává spoustě dětí, jejichž otcové nemají stanovený dostatečný kontakt s dítětem.

Pamatujte, že návštěva s přespáním je pro většinu dětí stresující.

Pro všechny děti je těžké pohybovat se z jedné domácnosti do druhé a všechny děti budou potřebovat podporu. Nicméně, nejvíce záleží na tom, aby dítě smělo vyjádřit svou úzkost z odloučení od druhého rodiče a aby se mu dostalo pochopení od rodiče, se kterým právě je. Empatie vůči stresu dítěte posílí vzájemný vztah s dotyčným rodičem a vztah se prohloubí natolik, že dítě bude cítit blízkost k oběma rodičům. Naopak nikdy nepomáhá rozptylovat stesk dítěte.

Pamatujte, že vaše dítě se nerozvedlo.

Když rodič po rozvodu ztratí kontakt s dítětem, většinou je důvodem konflikt mezi bývalými manžely. Dítě je nadále ve vztahu s vámi oběma a potřebuje oba rodiče. Buďte rádi, když zažívá zábavu s druhým rodičem. Nedopusťte, aby se cítilo vinné za to, že má rádo druhého rodiče. Vaším úkolem je opak – pečovat o jeho vztah s druhým rodičem.

Před tím, než si s dítětem sednete a řeknete mu o rozvodu, mějte se svým bývalým partnerem plán.

Domluvte se na tom, co řeknete dítěti, aby se mu dostalo jasných odpovědí na jakékoli otázky. Udělejte vše proto, aby život dítěte zůstal co nejvíce stejný jako doposud – domov, dětský pokoj, škola, kroužky, přátelé atd. Je to velmi důležité pro stabilitu dítěte během náročného období.

Sedněte si společně s dětmi a promluvte si o rozvodu

Řekněte jim, že jste oba udělali maximum, abyste manželství zachránili a že rozhodnutí žít odděleně jste udělali oba dva. Neházejte vinu ani na jednoho z partnerů. Neomlouvejte se za vaše rozhodnutí. Místo toho řekněte, že si myslíte, že i když to bude těžká změna, rozvod poskytne každému z vás z dlouhodobého hlediska lepší život. Pokud bylo dítě svědkem vašich hádek, můžete na ně poukázat. Pokud ne, jen jim vysvětlete, že oddělené žití vám umožní být lepšími rodiči. Když vám dítě řekne, že ničíte rodinu, zdůrazněte, že každý z vás je stále v rodině s vaším dítětem a že zůstanete s nimi v blízkém vztahu jako rodič.

Ujistěte děti, že za rozvod nemohou.

Ujistěte děti, že nejsou zodpovědné za vaše odloučení. Zdůrazněte, že si toto rozhodnutí nerozmyslíte, protože jim to pomůže posunout se do velmi důležité fáze smutku.

Ujistěte děti, že je oba stále velmi milujete.

A že oba dva tady pro ně stále budete a budete aktivní součástí jejich života.

Slibte dětem, že se budete snažit, aby vše zůstalo co nejvíce stejné.

Slibte dětem, že vše zůstane co možná nejvíc stejné (domov, pokoj, škola, kroužky, přátelé,…) a že oba rodiče tu budou pro ně a podpoří je v jejich záměrech (např. dovézt je na sportovní zápas nebo jít se podívat na jejich školní představení).

Řekněte dětem, že mohou druhého rodiče navštívit, kdykoli si to budou přát.

Ulehčete jim to. Vaším cílem pro děti je stabilita a co nejvíce času s druhým rodičem. Dejte jim mobilní telefon, aby mohly být v kontaktu s každým rodičem bez toho, aniž by to musel zařizovat ten druhý.

Neslibujte to, co nemůžete dodržet.

Bude vás to lákat, ale nakonec toho budete litovat.

Nežádejte děti, aby si vybraly, s kým chtějí žít.

Nikdy nežádejte po dětech, aby se přidaly na něčí stranu, ani nepatrně.

Dovolte dítěti vyjádřit hněv, plakat a ulevit si.

Pro ně to bude jako smrt a ve skutečnosti tomu tak je: konec jejich rodiny. Odolejte pokušení obhajovat vaše rozhodnutí. Tohle se netýká vás, je to o dítěti. Mají na své pocity právo.

Vynechejte děti z vašeho vztahu s bývalým partnerem. Nikdy dětem o sobě navzájem neříkejte negativní věci. Nikdy si nepředávejte vzkazy prostřednictvím dětí.

Vaše dítě potřebuje pozitivní vztah k oběma rodičům. Jestliže váš bývalý partner tento vztah ničí, nic proti tomu nezmůžete. Ale pokud vy jejich vztah podkopáváte svými negativními komentáři, zraňujete vaše dítě. Také způsobujete, že dítě se na vás bude zlobit. I když vám to dítě nemůže říct, odrazí se to v jeho chování.

Nikdy o sobě nemluvte v přítomnosti dětí.

Nikdy o sobě nemluvte před dětmi, i kdyby byly na opačném konci místnosti na telefonu s kamarádem. Uslyší každé vaše slovo. Nikdy neříkejte před dětmi ani na sociálních médiích něco, co byste nechtěli opakovat před svým bývalým partnerem.

Udržujte při diskuzích s vašimi dětmi vhodné hranice.

Nejen v diskuzích o vašem bývalém partnerovi, ale o čemkoli. Nedovolte, aby se o vás dítě „staralo.“ Nesdílejte vaše finanční starosti. Opravdu NIKDY nemluvte o vašem milostném životě. Vaše dítě potřebuje, abyste byli stabilní, emocionálně zralí, odolní vůdci. Jste ve fázi, kdy budete muset hodně těžce pracovat na tom, abyste byli sami sobě rodičem. To neznamená, že tím musíte projít sami. Najděte si jiného dospělého, který vás podpoří.

Buďte tu pro dítě, ať se děje s vaším bývalým partnerem cokoli.

Uvědomte si, že děti potřebují trávit čas s každým rodičem daleko více během rozvodu než kdy jindy. Buďte tu pro dítě a věnujte mu čas. Ujistěte se, že dítě se na vás cítí napojeno, i když je s druhým rodičem, pomocí telefonu, skype, emailu, sms.

Buďte tu pro dítě, kdykoli si potřebuje promluvit.

Naslouchejte a opakujte, co slyšíte: „Vypadá to, že jsi hodně naštvaný na mě a na mámu, že se rozvádíme.“ Dovolte dítěti vyjádřit své pocity, nesnažte se argumentovat. Očekávejte, že budete muset tento rozhovor opakovat v různých formách během času, kdy si dítě zvyká.

Očekávejte velké emoce.

Pro vaše dítě je to velká změna a vyrovnávání se s novou situací. Když pláče kvůli prkotinám, buďte si vědomi toho, že si nosí batoh plný žalu a vzteku, který někudy musí ven. Aby se necítilo analyzované tím, že mu řeknete, že se opravdu hodně zlobí kvůli rozvodu, jen mu jednoduše empaticky řekněte:

„Jsi pěkně naštvaný, protože opravdu chceš dělat ____ a já ti to nechci dovolit. Mrzí mě, že nemůžeš ____, zlato. Opravdu to v těchto dnech nemáme lehké.“

Pomozte mu najít pozitivní „pochopení“ této velké změny.

Můžete to udělat tím, že mu například vytvoříte knihu. Začněte jeho narozením, použijte rodinné fotky a zdůrazněte, jak moc ho oba milujete. Řekněte něco na způsob:

„Máma a táta došli k tomu, že už nemohou dále žít ve stejném domě. Táta se tedy odstěhoval do nového bytu v ulici_____ (použijte fotku vašeho syna a táty spokojených v novém domově)…_____(jméno vašeho syna) měl moc rád _____ v novém domově a moc rád hrál _____ s tatínkem a vyráběli společně popcorn. Někdy byl smutný a stýskalo se mu starých časech…ale on a maminka každý pátek stále společně dělali_________a maminka i tatínek s ním vždycky oslavili narozeniny.“

Chápete smysl? Řekněte cokoli pozitivního o novém nastavení, například, že to znamená, že smí mít pejska nebo rybičky nebo má nyní DVĚ speciální hračky, do každého domova jednu. Ujistěte se, že vždy skončíte tím, že maminka a tatínek jsou teď mnohem šťastnější a oba ho moc milujete.

Uvažujte o terapii nebo buďte aktivně „terapeutičtí.“

Terapie hrou je úžasný způsob, jak děti zpracovávají velké emoce a budují si pozitivní způsob chápání toho, co se děje. Samozřejmě něco z toho můžete dělat také doma, například použít plyšáky a zahrát si s nimi na rodinu, která je rozdělená a je jí smutno. Další zdravý způsob je číst dětské knihy o rozvodu a vyprávět mu příběhy o chlapcích/dívkách, jejichž rodiče se rozvedli a kteří se cítili smutní, ale oba rodiče je stále milovali a vše dobře dopadlo.

Dodržujte rodinné návyky, pravidla, režim a uspořádání.

Udržujte rodinné rituály co nejvíce to půjde. Dbejte na to, aby při významných událostech byly stále zahrnuti oba dva rodiče.

Usnadněte přechod z jednoho domova do druhého.

Využívejte stanovenou rutinu, aby přechody byly co nejsnadnější. Zvažte, zda předávání dítěte neuskutečnit mimo domov – v parku nebo na hřišti. Zmírníte tím trochu napětí pro všechny zúčastněné. Také vám to umožní si s dítětem trochu pohrát nebo zadovádět, rozesmát ho. To snižuje stresové hormony a zvyšuje hormony pro sblížení, což přechod dítěti usnadňuje. Neočekávejte, že se dostanete do běžného režimu dříve, než se na sebe znovu napojíte.

Zajistěte, aby dítě mělo určitého plyšáka, které si ho bude brát tam i zpátky. Je pro děti posilující, když mají zalaminovaný seznam, který si mohou zkontrolovat (s pomocí rodiče) a který zůstává v batůžku, s fotografiemi, aby pamatoval na vše, co si potřebuje přinést a zase odnést. Než se rozloučíte, mluvte o tom, co budete dělat, až se zase setkáte, aby se s vámi mělo na co těšit.

Ujistěte se, že se dítě cítí vítáno a „doma“ v obou domovech.

Pro děti není přirozené pohybovat se mezi dvěma domovy. Usnadněte jim to. Ujistěte se, že mají základní věci, které potřebují, v každém z domovů, jako například drogerii, oblečení, boty, jejich oblíbená jídla, pokoj, který mají rádi. Vaše dítě by se nikdy nemělo cítit jako návštěva v kterémkoli domově. Potřebují se cítit doma. Nebuďte podráždění z toho, že dítě nechává věci v jejich „druhém“ domově a vy musíte kupovat náhradní. Není to vina dítěte, že musejí žít na dvou místech. Úloha dospělých je usnadnit jim to.

Pokud má váš bývalý partner nového přítele nebo přítelkyni

Pamatujte, že pokud má váš bývalý partner novou přítelkyni nebo přítele, vaším úkolem je zajistit, aby váš bývalý partner měl stále vztah s vaším dítětem. Nyní když je součástí života vašeho dítěte nový člověk, vaším cílem je pomoci dítěti navázat pozitivní vztah i s ním. Negativita vůči novému partnerovi bude vždy kontraproduktivní a mohla by odvézt vašeho bývalého partnera od dítěte. Pokud má váš bývalý partner další dítě, zdůrazňujte pozitivní sourozenecký vztah.

Soustřeďte se na vztah se svým dítětem místo na kupování si lásky věcmi nebo na to, co si váš bývalý partner může nebo nemůže dovolit koupit.

Stále si pamatuji na to, jak se mě ve 4. třídě kamarád zeptal: „Koho máš raději, tvého tátu nebo toho nevlastního?“ Odpověděla jsem „Můj nevlastní táta mi kupuje hodně věcí, ale můj pravý táta mi naslouchá. S ním jsem raději.“ Děti si nekoupíte.

Najděte způsob, jak být šťastní.

Jestliže jste se právě rozvedli, zřejmě se trápíte. Možná si nedokážete představit, že byste ještě někdy byli znovu šťastni. Ale vaše dítě potřebuje, abyste mu ukázali, že život stojí za to žít, i když čelíte překážkám. Nenavrhuji, abyste spolkli svou bolest a nasadili falešný úsměv. Tím dítě neoklamete a vám to nepomůže. Navrhuji, abyste si udělali z péče o sebe a z procesu léčení nejvyšší prioritu. Někdy je pláč přesně to, co potřebujeme, abychom dospěli k hlubšímu pochopení, na čem v životě záleží. Hledejte v následujícím roce způsoby, jak se uzdravit a posunout ke štěstí. Vaše dítě si to od vás zaslouží. A vy si to zasloužíte od života.

Buďte nad věcí.

Jestliže jeden rodič jedná nezodpovědně, toho druhého to může lákat také (například pomlouváním). Tomuto lákadlo byste měli odolat, protože je to vždy špatně pro děti. I když jste například ten, kdo má dítě v péči a váš partner přestane platit alimenty, nesdílejte tuhle informaci s dítětem. Bude se cítit ještě více opuštěné a nemilované.

Co když váš bývalý partner děti opustí?

Není pochyb o tom, že oba rodiče jsou důležití. Pokud onen rodič je milující, podporující a pozitivně zapojení do života svého dítěte, bude to mít pozitivní vliv na celý život dítěte. Pokud je rodič hrubý, vliv bude negativní. Pokud jeden z rodičů dítě opustí, svým rozhodnutím nebo vlivem osudu, dítě zažije ztrátu, která s ním zůstane po celý život. Jako při každé ztrátě, dítě je navždy jiné a emocionální práce je velmi reálná. Ale s vaší láskou a podporou to dítě přežije a bude dokonce prospívat.

Řekněte svému dítěti, že jeho táta (nebo máma) teď prožívá tak těžké období, že nedokáže navázat spojení se svou láskou, ani pro své dítě. Zdůrazněte, že odchod rodiče nemá NIC společného s dítětem a že každý rodič by měl štěstí, že má takové dítě. Upozorněte na to, že dotyčný rodič je ve velkém zmatku a jeho láska je úplně zahrabána, ale že láska k jeho dítěti je tam někde hluboko uložena a možná jednou se ten rodič dá dohromady. Očekávejte smutek a zlobení. Mějte soucit. Vaše láska z toho dítě dostane.

Pamatujte, že negativní přítomnost je horší než žádná.

Výzkumy opakovaně dokazují, že když rodič zachází s dítětem hrubě nebo kriticky, je to pro dítě horší, než když dotyčný rodič odejde, pokud rodič, který zůstává, je milující. Dítě se bude možná ztrátou rodiče trápit, ale jeho smutek se uzdraví s dostatkem lásky od druhého rodiče. Oproti tomu když neustálá negativita dítě oslabuje.

Odložte na chvíli seznamování.

Jestliže si opravdu vybudujete vztah, nespěchejte s představováním nového partnera dítěti. Vaše děti už rodinu ztratily. Potřebují čas, aby si zvykly na myšlenku nevlastního rodiče. Nepomůže jim, když se sblíží s novým potenciálním nevlastním rodičem, aby ho vzápětí ztratily. Určitě nevylučuji, že byste mohli najít toho pravého nebo tu pravou, ale na mé webové stránce je nejaktivnější stránka „Můj manžel (jejich nevlastní otec) nesnáší mé děti.“ Nechci, abyste byli součástí tohoto fóra a proto vás prosím, seberte veškerou trpělivost při zvažování své romantické budoucnosti. Jak všichni víme, je snadné se ukvapit, když už jsme na vzestupu a je těžší ze vztahu odejít než do něj vstoupit.

Mým receptem jsou vysoké požadavky, zvlášť pro rodiče, kteří stále ještě něco řeší se svými bývalými partnery (a kdo neřeší!?). Pokud potřebujete nějakou terapii, která by vám pomohla zpracovat vaše pocity z rozvodu, neváhejte.

*Studii, kterou potřebujete znát: „Pokud si rodiče najdou nové partnery, děti mají 40x větší pravděpodobnost, že budou sexuálně nebo fyzicky zneužívány, než ty kteří žijí se svými biologickými rodiči.“ od Martin Daly a Margo Wilson. „Zneužívání dětí a ostatní rizika u dětí, kteří nežijí s oběma rodiči.“ Etnologie a Sociobiologie, Vol 6 (1985), pp. 197-270

A konečně dobré zprávy.

Studie z roku 2014 na velkém počtu dětí dospěla k následujícímu:

Děti, které žijí s jedním rodičem, jsou stejně šťastné jako ty, které žijí s oběma rodiči!

V rozsáhlé britské studii ohledně pocitu pohody (wellbeing), vědci z NatCen Social Research analyzovali data ze studie the Millenium Kohort na 12.877 dětí ve věku sedmi let v roce 2008 a nenalezli žádný významný rozdíl v pocitu štěstí. Zda děti žily s oběma biologickými rodiči, s nevlastním a biologickým rodičem, nebo jen s jedním rodičem, neukázal se významný rozdíl mezi tím, jak děti hodnotily pocit štěstí: 64% řeklo, že byly šťastné „někdy nebo nikdy“ a 36% řeklo, že byly šťastné „stále“….číst dále.

Tento článek přeložila Linda Malenovská. Napsala Dr. Laura Markham of AhaParenting.com, autorka knihy Peaceful Parent, Happy Kids: How To Stop Yelling and Start Connecting.